Územní působnost

Vstupní charakteristika

Mikroregion Cezava se rozkládá na území tří okresů – Brno – venkov, Břeclav a Vyškov a tvoří ho 15 obcí. Protože k okresu Vyškov náleží pouze obec Otnice a k okresu Břeclav obec Nikolčice, je jako základní vyšší srovnávací jednotka brán pouze okres Brno – venkov a také samozřejmě celá Česká republika, popř. Jihomoravský kraj. Základním kvantitativním ukazatelem vymezujícím rozsah populace určitého území je počet obyvatel. K datu posledního sčítání lidu (1.3.2001) měl mikroregion Cezava 20,2 tis. trvale bydlících obyvatel, což znamenalo asi 13% podíl populace okresu Brno - venkov.
Rozloha sledovaného území (156,6 km²) tvoří 14% rozlohy celého okresu Brno - venkov.
Hustota zalidnění je poměrně vysoká (129 obyvatel na 1 km2), oproti okresní hustotě zalidnění je o něco nižší a s průměrem za celou Českou republiku (130 obyvatel na 1 km²) zcela srovnatelná.
V mikroregion Cezava lze obtížně hledat přirozené funkční mikroregionální středisko – největší obcí (jedinou se statutem města) jsou Židlochovice s tři tisíce sto obyvateli (potvrzená obec s rozšířenou působností, tedy budoucí nové okresní město), ale i řada dalších obcí je populačně velká (druhá největší obec Újezd u Brna má 2,8 tis. obyvatel). Navíc mikroregion leží v přímém zázemí krajského města Brna, které je pro všechny obce skutečným spádovým centrem. Většina obcí je v současné době součástí spádového obvodu pověřeného obecního úřadu (PoÚ) Židlochovice, pod PoÚ ve Šlapanicích patří Kobylnice, Sokolnice, Telnice, a Újezd u Brna, vyškovské Otnice náleží pod PoÚ Slavkov u Brna a břeclavské Nikolčice pod PoÚ Hustopeče.

Tab. 1: Základní charakteristiky mikroregionu Cezava

Sídelní struktura a populační vývoj obyvatelstva
Pro sídelní strukturu mikroregionu je typické vysoké zastoupení rovnoměrně v prostoru rozložených relativně velkých venkovských obcí s velkými katastrálními územími a téměř neexistencí malých rozdrobených sídel. Dezintegrace obcí na konci osmdesátých let a na počátku devadesátých se v mikroregionu projevila nově vytvořenými samostatnými obcemi Kobylnice (z části obce Šlapanice) a Otmarov (dříve součást Rajhradic).
Dominujícím znakem osídlení mikroregionu je výskyt populačně větších obcí. Více než 500 obyvatel měly v době posledního sčítání lidu všechny obce kromě Nesvačilky a Otmarova, více než 1000 trvale bydlících obyvatel vykázalo 10 z 15 sledovaných obcí. Tato populační velikost je již dostatečně vhodná pro rozvoj nižších veřejných i komerčních služeb. Jediná obec Cezavy se v současné době administrativně nečlení na více sídel (místních částí), a tedy průměrná populační velikost obce a zároveň sídla je 1350 obyvatel (v okrese Brno - venkov 1167, v ČR 1656).

Tab. 2: Populační vývoj obyvatel obcí mikroregionu Cezava v letech 1961 - 2001

V dlouhodobém vývoji (od roku 1961 – viz tabulka 2) klesl počet obyvatel ve všech obcích s výjimkou Blučiny (nárůst 23 obyv.), Měnína (203) a Židlochovic (317), tedy v obcích s lokalizací v atraktivní vzdálenosti od města Brna, v blízkosti dálnice D2. Největší populační ztráty zaznamenaly Újezd u Brna (329 obyv.), Sokolnice (176) a Žatčany (164). O více než 100 obyvatel se snížil za posledních čtyřicet let populační stav také v obcích Otnice, Těšany, Telnice a Nikolčice. Mikroregion jako celek od roku 1961 ztratil 880 obyvatel (4,2% původního stavu), když největší úbytky obyvatel (zejména migrací) byly v 80. letech.
V devadesátých letech se situace zcela obrací (nárůst o 565 obyvatel), populační růst byl zjištěn u deseti obcí – jednoznačně nejvíce v Újezdu u Brna (235 obyv.) a dále téměř 100 obyvatel u Měnína, Blučiny a Rajhradic. Projevuje se tak suburbanizační trend posledních cca 15 let, tedy stěhování obyvatel z Brna do jeho nejbližšího okolí. Největší ztráty obyvatel vykázaly v posledním desetiletí Židlochovice (152) a Kobylnice (27). V posledních dvou letech (1999 – 2001) intenzita imigrace dále roste, mikroregion získal 131 obyvatel.

Pramen: Obce v číslech 1998 – okres Brno - venkov, Breclav, Vyskov, ČSÚ, 1999, Lexikon obcí České republiky 1992, ČSÚ, 1994, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2002

V tabulce 3 jsou naznačeny některé indexy vývoje počtu obyvatel. Je zřejmé, že zatímco v průběhu celého sledovaného období 1961 – 2001, se zvýšil stav populace jak v okrese Brno - venkov, Jihomoravském kraji i České republice, v mikroregionu Cezava došlo ke snížení počtu obyvatel. V absolutním vyjádření se za posledních čtyřicet let jedná o již výše zmiňovaných 880 osob. Od sčítání lidu v roce 1991 se situace mění – mikroregion i okres Brno – venkov obyvatele získává, na rozdíl od populačních ztát na úrovni krajské a především republikové.

Struktura obyvatelstva

V době posledního sčítání lidu bylo v území mikroregionu Cezava sečteno celkem 10 282 žen, což znamenalo téměř 51% podíl na celkové populaci. Zatímco v nejmladší věkové skupině do 15 let mají větší zastoupení chlapci (o 100 osob), podobně jako v produktivní věkové skupině muži (389 osob), tak s postupem věku se podíl obou pohlaví vyrovnává (zejména vzhledem k daleko vyšší střední délce života žen než mužů) a ve skupině osob starších 60 let již jednoznačně dominují ženy (zde tvoří muži pouze 40% podíl), absolutní rozdíl obou pohlaví je v této věkové skupině 808 osob.
Věková struktura obyvatelstva byla v první polovině devadesátých let, podobně jako na většině území ČR poměrně příznivá, když počet dětí do 15 let převyšoval počet osob starších 60 let. Vysoký podíl mladých lidí (zejména ve srovnání s ČR) byl však „kompenzován“ nízkým podílem obyvatel v produktivním věku – opět zvláště oproti republikovému průměru a také vyšším podílem osob v důchodovém věku (v roce 1995 již vyšším ve srovnání s mladou populací).
Od druhé poloviny devadesátých let nastal přesun populačně silných ročníků z poloviny sedmdesátých let do produktivní věkové skupiny a tím došlo ke snížení předproduktivní složky obyvatelstva a růstu podílu obyvatel v produktivním věku. V důsledku posunu věkových kategorií se v období let 1995 - 2001 absolutně nejvíce zvýšil právě počet osob ve věku 15 – 59 let věku (o 740), počet osob v poproduktivním věku se při zachování stejného podílu zvýšil o necelou stovku. Výraznější pokles podílu i počtu osob nastal u věkové skupiny mladých lidí do 15 let, přesto je však podíl nejmladšího obyvatelstva v mikroregionu stále příznivější než v kraji i celé ČR. Oproti roku 1995 se počet obyvatel Cezavy mladších 15 let snížil k první čtvrtině roku 2001 o 352.

Tab. 4: Věková struktura obyvatelstva k 31.12.1995 a 1.3.2001

Nejméně příznivou věkovou strukturou obyvatelstva se na Cezavě vyznačují obce Sokolnice, Otmarov a Kobylnice (viz tabulka 5). Index stáří těchto obcí výrazněji překračuje hodnotu 100, tzn. že zde žije větší počet osob ve věku 60 a více let než mladých lidí do 15 let. Tato skutečnost neplatí pouze v obcích Otnice, Nesvačilka, Moutnice a především Měnín, kde při posledním sčítání lidu v roce 2001 převažoval podíl mladé složky obyvatelstva nad poproduktivní věkovou skupinou. Index stáří obyvatel za celý mikroregion Cezava je stále o něco příznivější než v okrese Brno – venkov, Jihomoravském kraji i České republice, a to zejména díky populační velikosti obcí a příznivým migračním poměrům (stěhování mladých rodin s dětmi).

Tab. 5: Věková struktura obyvatelstva obcí mikroregionu Cezava k 1.3.2001

Mezi vybrané předpoklady rozvoje regionu se řadí i úroveň vzdělanosti obyvatelstva. Struktura obyvatelstva podle vzdělání byla na Cezavě při sčítání lidu v roce 1991 oproti okresní a zejména celorepublikové struktuře odlišná. Výraznější rozdíl oproti České republice byl zejména v podílu vysokoškoláků a středoškoláků (na druhé straně také osob se základním vzděláním či bez vzdělání), což je však velmi výrazně ovlivněno populační velikostí sídel a obcí v mikroregionu a vlastní existencí a dostupností školských zařízení. Z průběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001, které Český statistický úřad publikuje v omezené podobě na svých webových stránkách, lze zjistit podíl osob s maturitním a vyšším vzděláním na počtu obyvatel starších 15 let. Tento byl v mikroegionu na hodnotě 27,3% (nárůst oproti roku 1991 o 5,8 procentního bodu) a pro srovnání v okrese Brno - venkov 33,7% (nárůst o 8,6 procentního bodu) a v ČR 37,2%. Uvedené hodnoty signalizují posun ve vzdělávacím procesu mladých lidí vůči vyspělým evropským zemím a jejich uvědomělost k “budování vlastní existence“. Svou roli zde samozřejmě hraje také věková struktura, když z počtu osob starších 15 let vypadávají předválečné “méně vzdělané“ ročníky. Přesto je nárůst podílu osob s maturitním a vyšším vzděláním poněkud nižší než by se dalo očekávat z celorepublikového trendu.

Tab. 6: Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání k 3.3.1991

Pramen: SLDB 1991, výpočty GaREP 2002

Pohyb obyvatelstva

Věková struktura obyvatelstva se promítá také do průběhu přirozené měny obyvatelstva. Celorepublikový trend poklesu porodnosti ve druhé polovině devadesátých let se projevil také na Cezavě. S výjimkou roku 1998 se přirozený přírůstek obyvatel pohybuje od roku 1996 v záporných hodnotách - za období let 1996 – 2000 ubylo v mikroegionu přirozenou měnou 207 obyvatel. Zcela opačná situace byla zjištěna u statistiky přistěhovalých a vystěhovalých –
trvale kladné migrační saldo za sledovaných pět let činí 572 osob, celkový přírůstek se díky příznivým migračním poměrům dostal na 365 obyvatel. Přirozený i mechanický pohyb obyvatelstva v mikoregionu je však velmi významně ovlivněn lokalizací na počet lůžek velkého domova důchodců v Sokolnicích (kapacita 145 lůžek) a také menšího penzionu pro důchodce v Újezdu u Brna. Existence těchto sociálních zařízení (zejména DD v Sokolnicích) má větší vliv na úmrtnostní poměry než na migraci obyvatel – po odečtení zemřelých v Sokolnicích ve druhé polovině devadesátých let (nelze odlišit pouze počet zemřelých v domově důchodců) se úbytek obyvatel přirozenou měnou snížil na 51 osob, na druhé straně po odečtení přistěhovalých do Sokolnic je migrační saldo stále vysoce kladné (368 osob).

Tab. 7: Bilance pohybu obyvatelstva v mikroregionu Cezava v letech 1996 - 2000

Z pohledu jednotlivých obcí mikroregionu mělo ve sledovaném období 1996 – 2000 mírně kladný přirozený přírůstek celkem 8 obcí, tedy více než polovina z celkového počtu – nejvíce Blučina (16 obyv.) a Rajhradice (15). Největší ztrátu obyvatel přirozenou měnou zaznamenaly – kromě výše zmiňovaných Sokolnic (156 osob) a Újezdu u Brna (38) - Židlochovice (36), Otnice (19) a Těšany (12). S výjimkou Židlochovic (-26 osob), Nesvačilky a Kobylnic vykázaly všechny obce Cezavy kladné migrační saldo – nejvíce “imigračně atraktivní“ (opět vyjma Sokolnic byly Rajhradice (76 osob), Újezd u Brna (74), Měnín (63) a Blučina (49), tedy populačně větší obce s výhodnou polohou vůči městu Brnu či dálničnímu tahu D2.

Tab. 8: Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1996 - 2000

Pramen: Stav a pohyb obyvatel ČR za roky 1996 – 2000, ČSÚ 1997 - 2001, Obce v číslech 1998 – okres Brno – venkov, Břeclav a Vyškov, ČSÚ, 1999, výpočty GaREP 2002

Ve srovnání s vyššími územními celky (viz. tabulka 8) vykazuje mikroregion Cezava srovnatelné hodnoty přirozené reprodukce obyvatel. Výrazně lepší ukazatele, zejména vůči kraji a republice (i když v absolutních číslech samozřejmě nesrovnatelné), má Cezava při hodnocení migračního salda i celkového přírůstku.
Obyvatelstvo a sídla mikroregionu Cezava, jejich rozmístění, populační vývoj a strukturu, lze objektivně charakterizovat v několika bodech:

• soustředěná struktura osídlení s vysokým počtem populačně velkých obcí
• obtížně definovatelná existence přirozeného funkčního mikroregionálního centra, vzhledem k populační velikosti všech obcí i blízkosti dominantního krajského města Brna
• z dlouhodobého pohledu ztráta obyvatel ve většině obcí, v devadesátých letech naopak významné populační přírůstky
• ve srovnání se sledovanými vyššími územními celky srovnatelná věková, ale horší vzdělanostní struktura obyvatelstva
• ve srovnání s vyššími územními celky srovnatelné ukazatele přirozeného pohybu obyvatelstva, příznivější hodnoty migračního salda